PLAZI

ještěři , želvy , hadi a krokodýli

zmije růžkatá

Zmije růžkatá (Vipera ammodytes)


(Vipera ammodytes)

Díky prodlouženému čenichu v podobě měkkého růžku složeného z několika šupin, jde asi o nejznámějšího balkánského hada. Taxonomicky velmi složitý druh, vytvářející na území Balkánu tři poddruhy s mnoha barevnými aberacemi.

Vzhled:

Trojúhelníkovitá hlava je zřetelně odlišena od štíhlého krku. Pro druh je charakteristický růžek trčící ze špičky čenichu. Oko je zřetelně velké a má štěrbinovitou zřítelnici. Tělo je podsadité. V jeho středu se nachází 21 - 23 řad kýlnatých šupin. Zbarvení těla silně kolísá. Jsou známí měděně červení, hnědí, šedí až bílošedí jedinci. Samci jsou většinou stříbřitě až tmavošedě zbarveni. Klikatý vzor je většinou velice tmavý. Základní zbarvení samic může být matně šedé, hnědé nebo červené. Hřbetní kresba je tmavá, ale ne černá. Tmavý proužek spojuje oko s koutkem tlamy a často přechází až na boky krku. Samicím často chybí kresba hlavy složená ze dvou nebo více tmavých proužků. Zajímavé je zabarvení špiček ocasů. U V. ammodytes ammodytes má špička cihlově červené zabarvení u V. a. meridionalis a V. a. montadoni má špička zabarvení žlutozelené. Celková délka se nejčastěji pohybuje kolem 80 cm. Na Kykládských ostrovech se vyskytuje trpasličí forma, dorůstající délky max. 50 cm. Více viz fotografie zmije růžkaté na těchto stránkách.

Prostředí:

Obývá nejrůznější biotopy. Nejčastěji hromady kamení, skalnatá místa a větší suťová pole v listnatých lesích. Nalezneme ji však travnatých stepích obklopenými zídkami a podobných biotopech.

Způsob života:

Je aktivní ve dne a částečně za soumraku. Časně zrána se sluní, svinutá nebo natažená, na přímém slunci. Po vyhřátí na aktivní teplotu vyráží buďto na lov, nebo se uchyluje do polostínu. Pohybuje se většinou pomalu, při vyrušení však dokáže vyvinout značnou rychlost, aby uprchla případnému nebezpečí. Po vyrušení nebo odchycení hlasitě syčí, mírně se nafukuje, stáčí se a rychle kouše. V říjnu vyhledávají vhodná místa k přezimování pod kameny, v hromadách, děrách hlodavců apod. Úkryt opouští v březnu nebo dubnu. Páří se krátce po odzimování. Samci mezi sebou často svádějí souboje. Koncem srpna a září rodí samice 4 -20 mláďat, která v průměru měří 15 - 22 cm. Mláďata se svlékají krátce po narození.

Potrava:

Mladí jedinci se živí ještěry. Dospělci pak drobnými hlodavci a ptáky.

Poznámka:

Hned po Macrovipera lebetina a Montivipera xanthina je to největší evropská zmije. Její jed však není tak účinný jako předchozích dvou druhů.

 
ještěři , želvy , hadi a krokodýli