PLAZI

ještěři , želvy , hadi a krokodýli

užovka obojková

Užovka obojková Užovka obojková - Natrix natrixUžovka obojková (Natrix natrix)

Přestože je stále užovka obojková naším nehojnějším hadem, pokles početnosti tohoto druhu odhadují odborníci na jednu desetinu původního stavu. I proto se tento krásný zástupce plazů dostal mezi ohrožené druhy.

Samci užovky obojkové dorůstají délky maximálně kolem jednoho metru, samice mohou dosáhnout až 150 centimetrů. Svrchní strana těla je většinou zbarvená šedě, ale také šedohnědě, olivově, modravě nebo temně bronzově, někdy s černými tečkami či skvrnami. Typickým znakem užovky obojkové je dvojice poloměsíčitých skvrn v  zadní části hlavy. Jejich barva kolísá od bělavé přes žlutou až po sytě žlutooranžovou. Hrdlo a přední část břišní strany těla jsou světlé, zadní část má černou barvu.

Užovky obojkové najdeme nejčastěji v okolí vody. Obývají zarostlé křovinaté břehy vodních toků, rybníků a slepých ramen, podmáčené louky i lužní lesy. Často se také vyskytují na druhotných lokalitách - v zatopených pískovnách a lomech, dokonce i v  zahradách. Vzácně se s nimi můžeme setkat i na suchých lokalitách.

K páření dochází většinou v dubnu a květnu, někdy probíhá i ve skupinách. Nejčastěji v červenci pak samice kladou na teplé a  vlhké místo kolem třiceti vajec (počet závisí i na věku samice). Častým líhništěm užovek bývají překvapivě hromady hnoje či kompostu, kde jsou pro vejce ideální podmínky. Dále jsou vejce kladeny např. do hromad listí a pilin, ztrouchnivělého dřeva, vlhké půdy apod. Mláďata se z vajíčka dostávají pomocí tzv. vaječného zubu, což je vlastně výrůstek na hlavě, který záhy po vylíhnutí odpadne.

Hlavní příčinou ohrožení užovky obojkové jsou změny v naší krajině, které se odehrály v posledních destiletích. došlo totiž k dramatickému snížení počtu lokalit, které byly vhodné pro život a rozmnožování užovek. Navíc se snížily také stavy obojživelníků, kteří slouží těmto hadům jako potrava. Přitom není třeba se obávat o osud obojživelníků, protože jejich populace jsou v přírodě s populací užovky obojkové v rovnováze. Pokud ovšem přijde jakýkoli negativní zásah do přírody, obvykle se projeví na populaci obojživelníků i užovek.

Pro ochranu užovky obojkové je dnes nejdůležitější zachování lokalit, na kterých se dosud vyskytuje. Prvořadá je v tomto směru zejména ochrana mokřadů. Děti Země byly již několikrát úspěšné při záchraně lokalit s výskytem tohoto krásného hada. Příkladem může být záchrana slepého ramene Labe u Sadské před zasypáním nebo Veseckého údolí u Liberce před zatopením přehradou. Jiné místo výskytu užovky a několika druhů obojživelníků u Nymburka bylo na návrh Dětí Země v roce 2000 registrováno jako významný krajinný prvek.

 
ještěři , želvy , hadi a krokodýli