PLAZI

ještěři , želvy , hadi a krokodýli

trnorep africký

Trnorep Africký


Terarium:

by mělo mít rozměry aspoň s půdorysem 50x50 cm pro jedno zvíře. Je nezbytně nutné zajistit větrání (např.: otvory zakryté pletivem v bocích teraria – na jedné straně dole a na druhé nahoře, strop teraria raději z pletiva). Celoskleněná teraria jsou absolutně nevhodná. Zvíře životně potřebuje velký úkryt, kam se vejde bez toho aby mu část těla čněla ven, mělo by mít dost místa k tomu aby se v úkrytu mohlo otočit (ideální jsou velké břidlicové nebo opukové desky - navršené na sobě tak aby je zvíře na sebe nemohlo shodit!). S pískem to netřeba přehánět – z úkrytu jej zvířata ihned vyhrabou ven, takže vrstvy vyšší než 5 cm nemají smysl a stejně skončí v rozích terária. Kvalita písku je důležitější než množství – raději vzít říční písek (kulaté kamínky a ne ostré) a zbavit se prachu (proprat vodou), který zvířatům leze do očí a může vyvolat záněty. Na písku je vhodné mít placatý kámen, na který se zvířatům může dávat potrava aby se ihned neobalila pískem. Nádoba s vodou v teráriu není nutná – zvířata přijímají vodu kůží a z vodní hladiny nepijí. Koupou se docela neradi a je lepší je koupat mimo terarium.

Teplota:

Zvířata by měla mít v teráriu aspoň jedno místo kde teplota převyšuje 35 oC. Může to být realizováno např.: topným kamenem (betonový blok – uvnitř topný kabel 20-40W apod.) a bodovým osvětlením (žárovka 100W) nad kamenem. Obecně platí, že čím více tím lépe do nějakých 40 oC (na Sahaře teploty na slunci přesahují 50 oC). Při poklesu teploty pod 30 oC zvířata přestávají vylézat z úkrytů a nechtějí přijímat potravu. Toho lze využít k zimování, které pro trnorepy z centrálních oblastí Sahary (např.: Ain-Sefra) postačí v trvání 2 měsíců, např.: od poloviny prosince do poloviny února. V tomto období je vhodné postupně vypnout veškeré topné kameny a bodová osvětlení a nechat zvířata bez potravy (rozhodně zvířata necpeme do lednice, sklepa, apod.). Až sama od sebe začnou vylézat z úkrytů je možno začít postupně zvyšovat dobu osvětlení a po týdnu začít krmit a koupat. Pokud nevylézají sama nejpozději koncem února nastartovat sezónu. Doba osvitu se řídí podle roční doby u nás – od 8 do 10 hod. provozu světel denně stačí a i tak je to značně nákladné díky zvyšujícím se cenám energie.

Potrava:

v zajetí je krajně nevhodné krmit trnorepy jakoukoliv živočišnou potravou (cvrčci, mouční červi, luční koníci, myšata apod.). Následkem bývá často úmrtí po několika letech na typické civilizační choroby (DNA ledvin, jaterní cirhóza, infarkt, apod.). Z rostlinné potravy trnorepi rádi přijímají květy pampelišek, hrachoru, vikve, méně už jetel. Během celého roku zvířata nejvíce krmíme čerstvými listy bílého hlávkového zelí. Docela dobře na podzim berou plátky jablek, hlávkový salát a čekanku. Celkem vzato k poměrům, které panují na Sahaře je třeba říci, že zvířata je lepší krmit méně a hlavně méně kalorickou potravou. Hlady trnorepi v našich chovem nikdy neumírají – musí umět v dobré kondici přežít měsíce hladovění.

Obecná doporučení k chovu:

  •  
  • raději chovat zvířata odděleně neboť mají velmi agresivní teritoriální chování – nezáleží na tom zda jsou spolu mladí a staří nebo samci se samicemi či pouze zástupci jednoho pohlaví – silnější jedinec v rámci boje o úkryt (ani přítomnost většího počtu úkrytů nepomáhá) kouše druhého do krve a při dlouhodobějším zanedbání může dojít i ke smrtelným zraněním. Někteří jedinci koušou nebo aspoň zraňují ocasem – pozor při manipulaci!
  •  
  • 1x za týden až 14 dní vykoupat ve vlažné vodě (široký lavór s cca 2-3cm vody a v ní pár kapek Chamomilla-extrakt z heřmánku, nechat zvířata pořádně namočit cca 30-60 min., lavór jsme stavěli na terárium aby voda rychle nevystydla), zejména v období svlékání je koupání důležité spolu s kropením úkrytů.
  •  
  • 3x ročně podávat vitamíny (měsíc po zimování, uprostřed léta a měsíc před zimováním) – bez vitamínů se zvířata nebudou dobře svlékat s zejména trnité ocasy silně utrpí nekrózami v případě zanedbání svlékání.
  •  
  • v období svlékání je třeba trnorepům pomoci ze staré kůže, především na ocase (např.: pinzetou). Nicméně s citem, protože pokud je kůže ještě nezralá jsou pak trny měkké a mohou se snadno ulomit – časem sice dorostou, ale trvá to dlouho a nevypadá to pěkně. Rozhodně ale nenechat zaschnout neboť hrozí nekrózy – výsledkem jsou pak zvířata s jakoby useknutými ocasy. Zdravý trnorep má na konci ocasu ostrý osten!
  •  
  • aspoň 3x ročně, např. při podávání vitamínů, je třeba ostříhat drápky (max. cca 1mm – ne moc hluboko) tak aby nebyly moc dlouhé a ostré a zvířata si je nevylamovala při hrabání nebo úprku do úkrytů.

Odchov:

úspěchy při odchovu jsou především záležitostí štěstí u nezkušených chovatelů (pokud pomineme snůšky březích samic z přírody) nebo dlouholetých zkušeností především s inkubací vajec. Měli jsme ve svých chovech několik snůšek s nedobrým výsledkem se všemi v té době dostupnými substráty a téměř vědecky sestrojeným inkubátorem. Proto pro zájemce o odchov doporučujeme zkusit štěstí cca měsíc až dva po ukončení zimování (až se zvířata pořádně nažerou a vzpamatují). Hlavně je potřeba velmi bedlivě proces páření pozorovat a v případě, že hrozí zranění zvířata raději oddělit. Rozhodně bych v této době neodjížděl na víkend na chatu, apod. V době kdy přichází v úvahu snůška (a samice jeví známky březosti) což je cca do 2 měsíců po páření, je třeba čekat na to až samice začne neklidně hledat místo kam vejce snést – nakonec jí stejně nezbude než vejce snést do úkrytu. Pak je třeba rychle přenést vejce do inkubátoru. Jednodenní prodleva může znamenat zaschnutí vajec a konec nadějím. Složení substrátu a podmínky inkubace jsou magií každého chovatele a navíc až 100 denní inkubace, která je třeba k vylíhnutí trnorepů, vytváří z jejich odchovu tvrdý oříšek. Podle našich zkušeností není třeba pro vyprovokování páření nebo kvalitnější složení vajec používat nákladné UV výbojky apod. Nikdy jsme je nepoužívali a zvířata prosperovala velmi dobře. Stejně tak některé kuloární názory typu, že trnorepi chovaní v zajetí ztratí časem barvu, protože jim něco chybí (slunce, potrava, minerály) nemůžeme potvrdit neboť některá naše zvířata jsou krásně žlutá jako v přírodě a i mládě z odchovu se po několika letech vybarvilo. Zbarvení je silně ovlivněno nervovou stimulací (vysoká teplota – vyhřátý trnorep jen září, rozčilení - např.: při koupání nebo vyrušení, zranění páteře – zvíře s ochrnutým ocasem bylo žluté neustále i v noci ve tmě).

 
ještěři , želvy , hadi a krokodýli