PLAZI

ještěři , želvy , hadi a krokodýli

krajta tygrovitá tmavá

Krajta tygrovitá tmavá(Python molurus bivittatus)

 

 

Třída: Plazi
Řád: šupinatci
Výskyt: Čína, Barma, Laos, Malajsie a Indonésie
Hmotnost: až 100 kg
Délka těla: až 8 m
Věk: 30 – 40 le

Charakteristika:
Krajta tygrovitá je třetí nejmohutnější současný druh hada. Má výborné maskování těla, které je dáno vzájemně propojenými tmavohnědými skvrnami, které mají žlutohnědý nebo šedý podklad. Zbarvení se odlišuje podle oblasti, ve které se had vyskytuje, ale všechny formy mají na temeni hlavy společnou kresbu šípovitého tvaru. Podél čelistí mají krajty tygrovité řady termoreceptorů. Hlava je zřetelně oddělena od těla. Mají velice pružné tělo, které je tvořeno lebkou a dlouhou páteří obsahující až přes 600 obratlů. Stejně jako u hroznýšů je u krajt patrný pozůstatek pánevního pásma a zadních končetin, a to u samců v podobě drápků po stranách kloaky, které zřejmě hrají důležitou roli při páření.

Prostředí a stanoviště:
Světlé lesy a džungle v blízkosti jezer a močálů.

Způsob života:
Krajta tygrovitá je převážně noční lovec a den tráví tím, že se vyhřívá na slunci nebo odpočívá stočená do klubka a ukrytá v nějaké stromové dutině. Patří mezi samotáře a s jedinci opačného pohlaví se setkávají pouze v době rozmnožování.

Způsob obživy:
Na jejím jídelníčku najdeme především teplokrevné savce. Vyhledává je pomocí vynikajícího čichu a řady vysoce citlivých čidel (termoreceptorů) umístěných na horním a spodním pysku. Když si je krajta jistá úlovkem, prudce zaútočí a kořist sevře smyčkami svého těla. Pokaždé, když polapené zvíře vydechne, krajta sevře pevněji své smyčky, takže zvíře nakonec udusí. Mrtvou kořist poté velmi pomalu vcelku polyká.

Rozmnožování:
Pohlavní dospělost:
ve 3. roce života, kdy dosahují přibližné délky 2,5 - 3 m a váhy okolo 20 kg.
Počet vajec: 60 - 100
Během 60 až 70 denní inkubace samice nepřijímá vůbec potravu. Jen výjimečně se vzdálí, aby se napila. Teplota uvnitř smyčky krajtího těla může přesahovat až o 12 °C teplotu okolního vzduchu a krajta tak vytváří vlastně jakýsi inkubátor, kde se udržuje přibližně stejná teplota, obvykle mezi 28 – 35 °C. Vejce krajty tygrovité jsou kožovitá a měkká a jejich povrch je lepivý, takže zůstávají spojena v jednom chumlu a snáze tak udržují patřičnou teplotu i vlhkost. Vejce jsou dlouhá asi 8 cm, široká 5 cm a váží okolo 300 gramů. Mláďata po narození měří 50 cm.

Ochrana druhu:
Na mnoha územích je krajta tygrovitá již velmi vzácná, protože ji lidé nadměrně lovili pro krásnou kůži. V současnosti představuje jeden z ohrožených živočišných druhů světa.

Zajímavosti:
- V době, kdy samice obtočí své tělo kolem vajec, má tělesnou teplotu o 6 až 7 °C vyšší než samec v naprosto stejném prostředí. Tuto zvýšenou teplotu získává samice zvláštním pocukáváním svalů v intervalech 20 až 50krát za minutu. Na „sedící“ krajtě jsou tyto pohyby dobře patrné.
- V JV Asii jsou tyto krajty důležitou součástí lidského jídelníčku. V některých oblastech Vietnamu jsou dokonce chovány pro maso na speciálních farmách.
- Velcí jedinci této krajty dokážou ulovit i dospělého levharta.

 
ještěři , želvy , hadi a krokodýli